Historické jádro tohoto malebného města s přibližně 21 tisíci obyvateli je od roku 1995 spolu s Chrámem svaté Barbory a Sedleckou katedrálou zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Stříbrná Horečka!

Díky těžbě stříbra, které se v okolí vyskytovalo pravděpodobně i na povrchu, šlo ve středověku o jedno z nejvýznamnějších českých královských měst. V 70. letech 13. století zde vypukla doslova stříbrná horečka a do tehdy ještě osady se stěhovaly tisíce lidí nejen z blízkého i dalekého okolí, ale dokonce i z krajů německých! Koncem 13. století odtud pocházela jedna třetina evropské produkce stříbra. Roku 1300 vydal král Václav II. zákon Ius regale montanorum, neboli Královské horní právo, který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím. Téhož roku zavedl i jednotnou minci Pražský groš a jeho ražení soustředil v Kutné Hoře. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město.

Kutat? Kutna? Kutta!

Pravděpodobně každého napadne, vcelku logicky, že jméno tohoto města je odvozeno od toho, že se zde těžilo, tedy kutalo stříbro. Ano, to je jeden ze 3 výkladů vzniku názvu. Druhá často citovaná verze vychází z příběhu o sedleckém mnichu Antonínovi. Tomu se údajně při odpočinku na poli nedaleko kostelíka Všech svatých, zjevily ve snu tři stříbrné pruty a aby nezapomněl místo, kde měly pruty být, označil jej svou kutnou a utíkal do kláštera povědět o svém vidění bratrům mnichům. Pravda je však mnohem prozaičtější... Většina původního obyvatelstva byla až do začátku 15. století německá a tak název pochází ze středoněmeckého výrazu Kutta, neboli jáma, či díra a Hora pak bylo běžné označení místa, kde se těžilo.